Sloni a jiní oni...

čtvrtek 28. červenec 2011 11:40

Moje říkanky pro děti a pro nedospělé dospělé... :-)

Sloni...

Podívejte – sloni…
To jsou celí oni…
Od soboty do soboty
kráčí přímo za choboty…


Müsli...

Když jsem dnes jed´ müsli
sešli se v mé mysli
dva ohromní sysli…
Co si ta zvěř myslí…!


Sobi...

Když potká sob soba
mají radost oba…
Když se sejdou tři sobi
tak se radost násobí…


Kos s kosou...

V trávě mezi rosou
potkal se kos s kosou…
Kosa řekla: „Pane kos…!
Opatrně… Vždyť jste bos…“


Bizoni...

„Jak to mám říct? Víš ona
má moc ráda bizona…“

„A pro pět ran do čepice
pročpak ne? Je bizonice…!“


Zimomřivá zmije...

Byla jedna zmije…
Řekla: „Zima mi je…
Psi si aspoň vyjí…
Já se jenom svíjím…“


Ježek, zlý sen koloběžek...

Situace trochu těžká…
Koloběžka potká ježka…
Popíchá ji tenhle ježek…?
Běžná starost koloběžek…


Žížaly...

Na smutky a na žaly
mají recept žížaly…
Vědí že nic nezkazí
když se zkrátka odplazí…


Klokan...

Bylo to takhle nad ránem…
Potkali jsme se s klokanem…
Vzápětí ovšem odklokanil…
A všechny nás tím trochu ranil…


Ma(la)mut...

Potkali jsme mamuta…
Hrozila mu pokuta…
Tvrdil že není mamut
ale vlastně – malamut…!


Koník...

Znávali jsme koníka…
Bůhví proč nám onikal…
Byl poněkud plachý…
Hrál však skvěle šachy…!


Mravenčí...

Lidí je už jako máku…
Ještě mnohem víc je ptáků…
Čí je tedy Země…? Čí…?
Nejvíc nejspíš – mravenčí…


Vlohy...

Pročpak ryba nemá nohy…?
Je to chyba…? Co tě nemá…!
Každý máme svoje vlohy…
A ona je krásně němá…


V Austrálii...

Ti co žijí v Austrálii
žijí hlavou dolů…
Ti co žijí v Austrálii
trčí do prostoru…!


Vězení...

Znávali jsme vězení…
Milovalo sezení…
Pořád by jen sedělo…
Jiné touhy nemělo…


Koště...

Znávali jsme koště…
Chtělo se dát k poště…
Nebo jezdit tirákem…
Hlavně nebýt divákem…


Obři...

Potkal obr obra…
Řekli si: „Tak dobrá…
Rozejdem se v dobrým…
Když jsme oba obry…“


Hondurasan...

Jednou jeden Hondurasan
poznamenal suše: „Jasan…!
Slušný člověk drží basu…
A nejenom v Hondurasu…“


Poměry...

Znávali jsme teploměr
co se chřipkou měl poměr…
Pak však utek´ za jinou…
Za nějakou angínou…


Švihadlo...

Znávali jsme švihadlo…
Milovalo divadlo…
Pak to ale nezvládlo…
A ukradlo propadlo…


Řek...

Jednou žil jeden Řek
co měl tak hrozný vztek
že se ho až sám lek´…
Tak zalez´ od pět dek…!


Perutě...

Když už nevíš co a jak
vymysli si že jsi pták…
Vymysli si perutě
než tě pošlou na kutě…


Prádlo...

Bylo jedno prádlo…
Jednou nám sem vpadlo…
Na srdce mi kladlo:
„Drž se máš-li madlo…!“


Jehla...

Byla jedna jehla…
Ani brvou nehla
když jí došla nit…
Zachovala klid…!


Vůně...


Tiše… Metr po metru
pluje vůně ve větru…
Čerti vědí jak to dělá…!
Bůhví odkud přiletěla…


Úleva...

Mladík z města Ženeva
rozhodl se že neva
že mu jde nos doleva…
Rázem přišla úleva…


Srb...

Jednou žil jeden Srb…
Neměl rád vůni chrp…
Ten Srb bral často srp
se slovy: „Chrpo trp…!“


Nor...

Stál jednou jeden Nor
na louce plné nor…
Norníků celý sbor
smál se: „No to je fór…!“


Ypsilon...

Někdy se mi hlavou honí
těžké trable ypsiloní…
Ať si kdo chce co chce tvrdí
život umí být i tvrdý…!


Fin...

Žil byl jeden Fin…
A ten Fin měl splín…
„Sbohem…!“ – řekl své Fince…
A vrátil se k mamince…


Celkem vzato...

Řekla kytka kytce:
„Netvař se tak plytce…!“
Co ta první kytka na to…?
Nic…! Jen voní – celkem vzato…


Koleje...

Když nejede vlak
není to jen tak…!
„Jen se nevzdat naděje…“
Šeptají si koleje…


Nejistota...

Potkali jsme nejistotu…
Plížila se podél plotu…
Cítila se nejistá
jako v base basista…


Dno...

A co děláš
ve dne tmo?

„Prohlížím tvým
kapsám dno…“


Šála...

Jedna malá šála
se větru moc bála…
Vrhla se mi kolem šíje…
Od té doby si tam žije…


Tma...

Byla tma jak v pytli…
A v té tmě ho chytli…
Koho…? Zkrátka toho…!
Bylo jich tam mnoho…


Sněhulák...

Když je někdo sněhulák
ví moc dobře co a jak…
Ví moc dobře oč tu běží:
„Když je zima tak sníh sněží…!“


Japonec...

A to nejlepší nakonec…!
Jednou žil jeden Japonec…
Když na něj občas přišla krize
říkal: „Mám víčka jak věž v Pise…!“


Had...

Povídal had hadu:
„Máš výrobní vadu…!“
„A kde…?“
„Támhle vzadu…“


Strašidlo...

Potkali jsme strašidlo…
Nezbylo mu na mýdlo…
Tak se mylo šampónem…
S kamarádem fantómem…


Dvě mšice...

V městě jménem Košice
žily kdysi dvě mšice…
Nezbylo však po nich nic…
To je osud… Nejen mšic…


Krajta...

Jednou žila jedna krajta…
Milovala policajta…
Její táta řek´: „All right…“
On byl taky policajt…


Štika...

Potkali jsme štiku…
Dvořila se víku…
To však řeklo: „Štiko
neblázni – jsem víko…“


Sprostá štika...

Nedaleko Reykjavíku
potkali jsme sprostou štiku…
Vedla hrozně sprostou bandu…
Nejsprostších štik na Islandu…


Orly...

Na letišti v Orly
potkal jsem dva orly…
Orly... Prostě v Paříži…
Nechtěli mi ublížit…


Housle...

Potkali jsme housle…
Byly trochu kouslé…
Byly trochu uhryzlé…
A lezly jim uhry… Zle…


Špačci...

Než nějaké rvačky
raděj tlučte špačky…
Děti nebojte se…
Špaček hodně snese…


Ementál...

Potkali jsme ementál…
Řekl: „Nevím už jak dál…
Ztrácím zkrátka zbytky víry
že budu jak jiné sýry…“


Ovce...

Potkali jsme ovce…
Znaly citoslovce…
Ne však jména podstatná…
Ta prý nejsou nic platná…


Slonotničky...

Slon miloval chobotnici…
Říkával jí: „Jsi má mici…“
Zamkli… Vyhodili klíčky…
A dělali slonotničky…


Jezevčík...


Dnes nás potkal jezevčík…
Tvrdil že je rozvědčík…
V tlamě nosí kapsli s jedem…
A pije jen whisky s ledem…!


Dálka...

Potkali jsme dálku…
Vedla dávnou válku…
Až do morku kostí
válčila s blízkostí…


Úhoř...

Potkali jsme úhoře…
Říkal: „Zas jsem pohořel…“
Zmizel směrem k Pohořelci…
Někdy pláčou i ti velcí…


Data...

Potkali jsme data…
Jedničky od bláta…
Nuly rozcuchané…
To se někdy stane…


Flétna...

Potkali jsme flétnu…
Jednoho dne v květnu…
Byla celá říčná…
Zoufalá… A příčná…


Holubice...

Znávali jsme holubici…
Hrozně milovala bicí…
Nebyla to co se líčí
pod povahou holubičí…


Atom...

Potkali jsme atom…
Ptal se nás: „Mám na to…?
Mám na to být atomem…?
Přišlo to tak nahonem…“


Datel...

Potkali jsme datla…
Pořád něco žvatlal…
Samé žvatly žvatly…
Hrozné – potkat datly…


Ind...

Potkali jsme Inda...
Pořád něco pindal...
Samé kryndy pindy...
Hrozné – potkat Indy...


Saň a sáně...

Potkali jsme sáně…
Sedli jsme si na ně…
Sjeli celou pláň…
Dole stála saň…


Jánošík...

Zas nás potkal Jánošík…
Pral se s náma o košík…
Nedaleko Alberta…
Je to vážně poberta…


Los...

Dnes nás potkal los...
Ztratil kdesi los...
No co bys chtěl... Losi...
Bůhví kde ho nosil...

 

 

 

Tomáš Roreček

Tomáš RorečekFinlandia00:2929.7.2011 0:29:02
MagdaSobi - básnička20:5628.7.2011 20:56:27
Tomáš Rorečekještě...18:5128.7.2011 18:51:51
Tomáš Rorečekvěk...17:3828.7.2011 17:38:18
marekHmmm, vydavatelstvo je dnes líné,17:3028.7.2011 17:30:18
Tomáš RorečekJá vím... :)17:1228.7.2011 17:12:02
marekNo nevím, jestli17:0028.7.2011 17:00:22
Tomáš Rorečekodkaz... :)16:3828.7.2011 16:38:18
Tomáš Rorečekodkaz... :)16:3828.7.2011 16:38:18
marekPěkný to je!16:3228.7.2011 16:32:40
Soňa BenešováŘíkánky16:2828.7.2011 16:28:53
Tomáš Rorečekjj...14:3728.7.2011 14:37:55
MilanNěkteré jsou opravdu vydařené.14:1428.7.2011 14:14:16

Počet příspěvků: 13, poslední 29.7.2011 0:29:02 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.

Tomáš Roreček

Tomáš Roreček

O písňových textech, o reklamě, o fotkách, o knížkách, o společnosti ... a vůbec.

Vystudoval jsem češtinu na UP Olomouc a DAMU (režie, dramaturgie). Jsem kreativní ředitel reklamní agentury AG Geronimo a taky textař (mj. pro skupiny Chinaski a Kryštof). Fotím, především street dokument.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy